Z Prahy přes Vídeň, Buffalo a Saint Louise do Stockholmu…

úterý 24. listopad 2009 08:32

Většina dotázaných odpoví, že asi dva,  někdo řekne tři. Ze studovaných v oboru a z encyklopedií znalých a informovaných zájemců-laiků, pravděpodobně většina  řekne číslo ještě  jiné. Pro správnou odpověď na otázku, kolik nositelů Nobelovy ceny ve 108-leté historii udělování bylo-je  rodáků z naší matičky stověžaté Prahy, zajdeme o nemnoho let zpět...

U dvou mužů není pochyb – cenu za fyziku obdržel Čech Jaroslav Heyrovský (1959), za literaturu básník Čech Jaroslav Seifert (1984). O třetí „zlaté medaili“ jsem nedávno psal – o Bertě Suttnerové, která je nositelkou Nobelovy ceny za mír 1906. A do správného počtu pražských rodáků přidáme dva, které dnes uvítáme: v roce 1920 promovali na Lékařské fakultě pražské Německé univerzity (do 1918 Karlo-Ferdinandovy univerzity) a o dvacet sedm let později se stali společnými nositeli Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství …

● Mládí a studia… Gerty (Theresa) Radnitz se narodila 15.8.1896 v Praze (a žila zde do svých 24 let) v pražské židovské rodině generálního ředitele cukrovarů Otto Radnitze. Do svých deseti let měla domácí učitelku, od r. 1906 navštěvovala šest let pražské dívčí lyceum a po dalším dvouletém samostudiu složila v roce 1914 maturitní zkoušku na reálném gymnáziu v Děčíně. Potom studovala svoji oblíbenou chemii a také medicínu na univerzitě v Praze. Carl (Ferdinand) Cori se narodil 5.12.1896 v Praze, v rodině zoologa a MUDr. Carl Coriho. V roce 1898 se přestěhovali Coriovi do Terstu (zde otec, uvolněný z pražské univerzity, vedl místní oceánografickou biologickou výzkumnou stanici; po návratu do Prahy jako řádný profesor mj. vedl fakultu na pražské Německé univerzitě a v letech 1919 až 1939 byl několikrát děkanem, prorektorem i stál v čele univerzity jako její rektor). Mladý Carl v Terstu absolvoval gymnázium a v roce 1914 byl přijat ke studiu na Lékařské fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Během studia byl v roce 1917 povolán do rakouské armády a sloužil ve zdravotnickém sboru na italské frontě 1. světové války. Po skončení války v roce 1918 pokračoval v Praze ve studiu.

Seznámil se zde se slečnou Gertou Radnitzovou a jejich společné zájmy již při studiu vedly k výzkumné práci i publikování výsledků. Oba ukončili studia promocí s titulem MUDr. a za nedlouho odjeli z již ČSR do Vídně. Jednak kvůli problémům, které v Praze vznikaly pro židovský původ Radnitzové a nežidovský původ Coriho, také i proto, že tehdejší pražská společnost neuměla přijímat a uznávat ženu jako vědkyni. Ve Vídni (také proti vůli svých rodičů) v srpnu 1920 uzavřeli sňatek - a chtěli pracovat a žít natrvalo v Rakousku.

● Vídeňské roky… Carlkcori2.jpg MUDr.Carl Cori nastoupil na místo asistenta 1. lékařské kliniky a ústavu farmakologie vídeňské univerzity a od konce roku 1921 byl asistentem v ústavu farmakologie univerzity ve Štýrském Hradci (Graz – druhé největší město Rakouska); zde také přijal nabídku k práci s vědcem Otto Leowim a studovali vliv nervu vagus na srdeční činnost; za tuto práci obdržel O.Loewi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 1936. MUDr.Gerta Coriová pracovala jako lékařka na pediatrii v Karolínině dětské nemocnici ve Vídni; ve svém výzkumu se mimo jiné zaměřila na štítnou žlázu (její klinické výzkumné práce byly zveřejněny).

Carlu bylo v roce 1922 nabídnuto místo ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných onemocnění – v Buffalu (velkém městě ve státě New York) v USA.

Pro tehdy své nedobré existenční a pracovní podmínky ve Vídni, pro malé šance na získání místa na evropských vysokých školách a též pro Gertin původ se rozhodli nabídku z Ameriky přijmout. Carl odjel hned a Gerta za ním do Bufala přijela za půl roku.

● … život a výzkum v USA - V Buffalu Carl Cori nastoupil v ústavu na místo biochemika a Gerta Coriová v oddělení patologie, v letech 1925-1931 pak v oddělení biochemie. Coriovavlaborat.jpg Mají nesmírnou zásluhu ve výzkumech v biochemii a v medicíně; během společné práce se mj. zaměřili na metabolismus sacharidů v živočišném organismu, objevili průběh katalytické konverze glykogenu, který byl pojmenován po nich - CORI cycle; pojmem "CORI disease" se označují jednotlivé poruchy v metabolismu glykogenu.

V roce 1931 odešli Coriovi, již před třemi roky obdrželi americké občanství, do Saint Louis (stát Missouri) a Gerta zde pracovala jako výzkumná pracovnice univerzity (Washington University School of Medicine, St Louis) a od r.1947 byla též univerzitní profesorkou; v r.1950 objevila podstatu chorob ze střádání glykogenu. Jako vědkyně byla ve své práci vždy vynikající experimentátorka a analytička; autorka mnoha publikovaných odborných prací. Svoji poslední práci- recenzi na nemoci glykogenu publikovala v roce 1957.

Carl zde byl profesorem farmakologie; od r.1942 profesorem biochemie. Na Washingtonově univerzitě působil do r.1966, kdy odešel (z funkce vedoucího oddělení biochemie) do důchodu a přestěhoval se do Cambridge (ve státě Massachusetts). Zde v laboratořích Massachusettské všeobecné nemocnice se ještě věnoval výzkumu v oblasti genetiky a byl aktivní jako hostující profesor biochemie místní prestižní Harvardovy univerzity a vedoucí biochemické laboratoře.

Paní Gerty Theresa Radnitzová-Coriová zemřela po vleklé chorobě dne 26. října 1957. Pan Carl Ferdinand Cori přežil svou ženu Gerty o sedmadvacet let a zemřel ve svých 88 letech - 20. října 1984.

● Ocenění a připomínání jejich práce…a cesta z St.Louise do Stocholmu

Za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolizmu cukrů obdrželi v roce 1947 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. (spolu s Argentincem Bernardo Houssayem) Gerta Cori je v historii první ženou, která dostala cenu za medicínu a třetí ženou, která obdržela Nobelovu cenu za exaktní vědy. A to po Marii Sklodowské-Curie (1903 za fyziku a 1911 za chemii) a Ireně Curie (1935 za chemii).  Carl Cori získal cenu Aberta Laskera za základní lékařský výzkum (1946).

V USA je - na Chodníku slávy města Saint Louis - připomínka „jejich“ vědců Carla a Gerty Coriových, „našich“ rodáků z Prahy, hvezdacori1.jpg v podobě vložené hvězdy a desky s textem. (Viz obrázek) V Praze, v rámci projektu „Praha, Evropské město kultury 2000“, byly 26. října 2000 na rodných domech dvou významných rodáků odhaleny pamětní desky: v Salmovské ulici č.p. 6/1693 Carlu Corimu a v Petrské ulici č.p. 29/1168 Gertě Coriové. Z USA na odhalení přijel jejich syn Dr.Carl Thomas Cori. ( nar.1936).

V Praze uspořádala 3. lékařská fakulta UK 5.12.1997 seminář Manželé Coriovi - jediní nositelé Nobelovy ceny za medicínu z Prahy. Účastnili se biochemici, historikové, literární vědci a publicisté, zástupci velvyslanectví USA, Itálie a Rakouského kulturního institutu. Hostem byl i syn manželů Coriových Dr.Carl Thomas, který vystoupil s osobními vzpomínkami na rodiče.

Kabinet dějin lékařství 3.LF UK uspořádal 7.-9.11.2007 druhý seminář o Coriových s přednáškami životopisnými a rodopisnými a také o jejich díle.

-------

Cituji (volně) z televizního Kalendária (ČT 1, v říjnu 2009) z vět moderátorky : …o to, aby byl mozek dobře uspořádán, a v případě potřeby – abych tak řekla – přespořádán – se snažil pražský rodák Carl Ferdinand Cori, úspěšný student univerzity v hlavním městě Čech…. Alespoň tak jsem pochopila jeho snahu, když jsem se snažila rozklíčovat, za co vlastně dostal Nobelovu cenu v roce 1947. Bylo to za „objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů“. Znalci vědí, co to znamená, laici se koří… Ale měli by se kořit nejen panu Corimu, ale také jeho ženě Gerthy Therese, protože tento objev „spáchali“ spolu…“

Vážení čtenáři, domnívám se, že dlouhá léta diktovaně a záměrně zamlčované údaje o manželském páru , který žil a bádal v USA a jako Američané získal nejvyšší ocenění, jsou již minulostí. A že se význam jejich díla pro lidstvo bude dále více připomínat.

Ve všech cizojazyčných záznamech o vědcích Coriových jsem registroval uvedení Prahy jako místa narození a u mnohých také doplnění, jako např.: "...v hlavním městě Čech v tehdejším Rakousko-Uhersku... nebo Praha - Bohemia, nyní Czech republic..." apod.

Kromě mnohamilionových měst-metropolí vědeckých "velmocí" není ve světě asi mnoho měst, která mají v svých matrikách zapsáno pět jmen rodáků - nositelů Nobelovy ceny. Máme se tedy asi čím pochlubit, že... ?

 

23.11.2009 Rudolf Kukačka

 

 

 

 

 

 

Rudolf Kukačka

JIRKAsvatá prostoto02:1324.11.2009 2:13:41
JIRKAsvatá prostoto02:1224.11.2009 2:12:42
Eva, novMožná neuměli česky20:3323.11.2009 20:33:48
jitkaZajímavé a poučné18:2823.11.2009 18:28:36
VanekKdyby18:1423.11.2009 18:14:22
josef hejnaRudolfe, fajn,17:5623.11.2009 17:56:08
la.mi(Michaela)Vazeny pane Kukacko16:4923.11.2009 16:49:32
zuzanajako vždycky15:4123.11.2009 15:41:39
OlgaDPane Kukačko,14:3723.11.2009 14:37:33
Lída V.Děkuji!14:3023.11.2009 14:30:35
J.LCo tim chtel basnik rici ?10:3523.11.2009 10:35:59
NULITo je dobré,10:3423.11.2009 10:34:27
NaďaPáni, klobouk dolů,09:4923.11.2009 9:49:21
jan kouřilPatří Vám upřímné poděkování08:4623.11.2009 8:46:32

Počet příspěvků: 16, poslední 24.11.2009 2:13:41 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

O životě(nejen bez růžových brýlí)...

I když nemám vždy životadárné a hřejivé slunce nad hlavou... ještě a stále mám rád život a to v dobré a slušné společnosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.