Medvěd a uspořená libra...

pondělí 3. květen 2010 10:48

Letošní květen nás může potěšit i potrápit… Jak koho - a jak  od  blízkých dnů a týdnů    kdo co očekává, že ? Nechci zde rozebírat   předvolební „porcování medvěda“  v podobě užuž usedání kdekoho  do vládních křesel, ani hodnotit euro, zda ono může za trable jedné nevelké země a jestli  třeba taková libra šterlinků  je v pohodě. Co naše koruna… a my ?  Zůstanu u květnových dnů, ale raději ne v tomto duchu…

Vzpomínka na jeden telefonát… Je to již jedenáct  let, ale přesto se mi často vrací vzpomínka na jeden podvečer. Do konce roku zbývalo doslova pár dní, když se v telefonu ozval milý hlas – a že prý si dělá pořádek v korespondenci  a drží v ruce můj dopis. A potom jsme dlouhé minuty spolu hovořili… no,  já spíše jen naslouchal vodopádu  krásných slov a vět.  Záznam jsme s manželkou  přepsali a  dnes si můžeme opět přečíst, stejně jako tehdy čtenáři regionálního týdeníku, co na moji otázku o svém vztahu k jihu Čech zaznělo. Ten nezaměnitelný hlas patřil  populární divadelní a filmové herečce Stelle Zázvorkové.

Jaký mám vztah ? Tak zněla první slova  tehdejší odpovědi paní Zázvorkové. zazvorkova.jpgA potom další : „že  jsme se před lety usadili v Borotíně, bylo přičiněním mého bratra, který k jižním Čechám tíhnul už od mládí, protože tam skautoval. Možná, že to je i po otci a  předcích, že je to v nás zakořeněno... Člověk jako já, díky svému povolání, projede tolik míst naší republiky, ale já se přeci jenom nejlépe cítím v jižních Čechách, zejména v Táboře. Bratr pracoval s památkovou péčí, v Borotíně se zasadil o opravu kostela a vymyslel svícen. Já dělávala kulturní přednášky. No, to už je jaksi -  co bývalo... Kam bych si případně nejraději  zajela pofoukat svoje bolístky ? Samozřejmě že do toho Borotína ! Ale mám ráda jih Čech až k rakouským hranicím. Zlatá Koruna, vyšebrodský klášter, prameny Vltavy. A Kaplice... a mé mládí.

Když můj synovec kdysi navštívil v Itálii kardinála Berana, který také pobýval v Borotíně,bort.jpg dal mu kresbu tvrze (foto vpravo).  Pan kardinál při pohledu na ní řekl, že ten prostor má svoji auru. Ono celé okolí Tábora má něco do sebe...

Náš hovor o přírodě se také přenesl na jednu vzpomínku paní Zázvorkové:  „Při návštěvě USA jsem se setkala s krajany. Ti dávno před lety putovali z New Yorku, až se na severu usadili v krajině podobné jihu Čech. Husté lesy a voda - tam ovšem ve větším... V tom svém druhém domově - ve státě Wisconsinu - už je například třetí generace Matoušků. Přivezla jsem jim knihu o jižních Čechách s krásnými fotografiemi - a pan Matoušek plakal... Zapomenout se nedá. A když pak přijel do Čech, tak jsme s ním udělali okružní jízdu.

Člověk by měl všechnu tu krásu předávat i přát... A já tedy přeji, ať v tom příštím  roce je vám na jihu Čech dobře."

Medvěd a Uspořená libra v ČT… koncert !

werich_zazvorkovax.jpgCesta  k rolím po boku Jana Wericha a Jiřího Sováka v těchto televizních  snímcích, patřících ke zlatým archivním nahrávkám,  a k  pozdějšímu  herectví  vůbec začala pro Stellu Zázvorkovou 14. dubna 1922, kdy se narodila v rodině  pražského architekta a módní návrhářky. Otec - Jan Zázvorka - byl významný čs.architekt, člen  České akademie věd a umění, dvojnásobný laureát Státní ceny,  autor areálu Národního památníku na Žižkově-Vítkově,  budovaného na počest legionářů a vzniku naší republiky. Stella vyrůstala  se starším bratrem Janem Zázvorkou,  úspěšným i divákům známým dlouholetým filmovým a televizním scénografem a architektem.Absolvent architektury a stavitelství na pražské technice už v devatenácti letech spolupracoval s filmem jako malíř pozadí, později jako asistent architektů a od  janzazvorka.jpgr.1936 již začal samostatně pracovat na scénách filmů.   O něm (viz foto vpravo) sestra Stella říká: „Můj bratr byl o osm let starší než já, ale měl mě rád a brával mě s sebou, takže já jsem do Osvobozeného divadla přišla v takových 13 letech. Samozřejmě jsem nemohla vědět, co to je za divadlo, obsahově, ale ta atmosféra tam,  víte…“

Zaujetí  pro divadlo vedlo mladou Stellu po absolvování nižšího gymnázia k přihlášce na Stání konzervatoř, ale nebyla přijata. Studovala dál v  anglické internátní škole; měla talent  na  řeči - ovládala až sedm cizích jazyků. Ovšem touha po divadle a hraní ji zavedla  v r. 1939 do divadelní školy E.F.Buriana a potom  do Divadla pro mládež. Dále do Divadla Větrník, Divadla satiry a také Realistického divadla. Od roku 1955 mnoho let hrála „u Wericha“ – v ABC.

Rodina…

kopsvT.JPGV roce 1946 se provdala za kolegu herce Miloše Kopeckého (1922-1996) a v jejich manželství se narodila  dcera Jana (snímky vlevo).  Osud ale nebyl příznivý – po roce následoval  rozvod a rozchod – vychovávala dceru sama a jistě s ní měla dobré plány do budoucna. Jana však ve svých  patnácti letech zvolila  tragický odchod ze světa… doma  se otrávila plynem. Její zdrcená matka se již nikdy neprovdala a věnovala se dále herecké dráze. Na své vizitce u bytu měla celá léta: Stella Zázvorková-Kopecká…

V úvodu článku se zmiňuji, že zůstanu u květnových dnů – a konkrétně se zastavím u třech dnů v souvislosti s rodinou Zázvorkových. Architekt Jan Zázvorka starší zemřel 27. května 1963  ve věku 79 let;  jeho syn Jan se narodil 2.května 1914 (zemřel ve svých 77 letech)  a dcera Stella  zemřela 18. května 2005 v požehnaném věku 83 let.

Paní herečka… Svým komediálním talentem upoutala od  počátků své herecké dráhy. Svérázné postavy, prostořeké a hádavé ženy, domovnice i milostpaničky   byly „její parketa“;  také patřila k rozhlasovým komikům a  vypravěčům humorných příběhů, anekdot a satirických skečů.

První filmovou rolí byla prodavačka v  Bílé labuti ve filmu Šťastnou cestu (1943).ibra.jpg Vypsat názvy všech divadelních her, televizních inscenací, seriálů a hraných filmů – kde nám štědře rozdávala nejen své umění, ale i  moudrost a často i srdce -  by bylo na dlouhé čtení. Několik názvů nám její postavy jistě připomene: Limonádový Joe, Anděl  na horách,  Pane, vy jste vdova!, Svatba jako řemen, Skřivánci na niti, Což takhle dát si špenát či Jak utopit dr. Mráčka, Zítra to roztočíme, drahoušku…! a  Co je doma, to se počítá, pánové…,  Kolja, Pelíšky,  Babí léto, Román pro ženy. V Tv např.  Arabela,  Tři chlapi v chalupě, Život na zámku a  mnoho dalších. Je uváděno, že ztvárnila  přes 50 divadelních a 180 filmových a televizních postav-rolí.

I  v seniorském věku a navzdory  zdravotním problémům se sympatická a vtipná dáma zúčastňovala  charitativních akcí, beneficií   a besed s diváky. Je autorkou knihy svých „zaručeně dobrých“ receptů.
Ocenění … a právem
Herečka Stella Zázvorková - představitelek generace, která vyrostla z osobního kontaktu s předválečnou avantgardou - získala „za celoživotní uměleckou práci pro vybrané výkonné umělce“ cenu -Senior Prix (1993); byla  nominována na Českého lva (1996) „za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli“ ve filmu Kolja;  získala  cenu Thálie 2000 „za celoživotní mistrovství v činohře“;  v roce  2001 Českého lva „za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli“ ve filmu Babí léto;  v oblíbené anketě  TýTý  2002 byla uvedena do Dvorany slávy.  Na Pražském hradě přijala v říjnu 2003  státní vyznamenání –medaili „Za zásluhy“ a  v roce 2004 obdržela Českého lva „za dlouholetý umělecký přínos českému filmu“.

Česká televize uvedla   v cyklu Příběhy slavných film o jedné z nejvýraznějších hereček minulého století - Neřízená střela Stella (r.2006, délka 52 minut,režie L.Jablonská)

Vzpomínky... Naše oblíbená "opravdu česká" herečka zemřela ve středu  18. května 2005 ve svém bytě v Praze  -  měsíc po 83.narozeninách – když dotlouklo její unavené srdíčko. Je pohřbena na hřbitově v Motole  po boku své dcery Jany.

O svých tak častých  rolích úsměvných až komediálních  řekla: Miluju smích, toužím ho slyšet z publika, jedná se o určitou formu narkotika. To je můj balzám, elixír mládí."

a my,  filmoví a televizní diváci už několika generací,  jsme za ten její balzám a elixír vděční a  děkujeme. Paní  Stella Zázvorková již před pěti lety odešla ze své  pouti pozemské, ale z  povědomí a  milých   vzpomínek mnoha lidí  jistě ne

Rudolf Kukačka

08:4530.6.2010 8:45:43
jitkaKrásný a zajimavý článek18:1512.5.2010 18:15:40
SvatavaNádherná vzpomínka12:324.5.2010 12:32:10
josef hejnaRudolfe, já už senilním asi hodně.09:244.5.2010 9:24:07
NULITak to jsem četla hodně nepozorně,19:133.5.2010 19:13:20
Eva, novZase jste vylovil18:183.5.2010 18:18:56
Eva, novZase jste vylovil18:163.5.2010 18:16:49
NULIPaní Stellu jsem měla ráda,14:253.5.2010 14:25:49
Josef KobylkaJako vždy výborné. Děkuji.14:113.5.2010 14:11:55
NaďaTaké jsem ji měla11:473.5.2010 11:47:51
zuzanakrásná vzpomínka...11:413.5.2010 11:41:18

Počet příspěvků: 11, poslední 30.6.2010 8:45:43 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

O životě(nejen bez růžových brýlí)...

I když nemám vždy životadárné a hřejivé slunce nad hlavou... ještě a stále mám rád život a to v dobré a slušné společnosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.