Jak tak koukám...

úterý 24. květen 2011 08:49

tak se mi zdá, že...  Nebo se mýlím ?

Otevřete okna… !

Při čtení novin a sledování televize se mi občas zdálo, že přes rameno se mnou někdo či něco to také sleduje… Měl jsem podivně známý pocit, ale nemohl jsem ho vyhmátnout a pojmenovat. Až jednou, při náhodné vzpomínce na svoji babičku, mi svitlo. Z hloubky tišin mé paměti vyplulo babičkou užívané lidové moudro. Vzpomínám, jak žertem při nějaké „chlubivé“ situaci říkávala: „Hele, otevřete někdo okno !" chlub01.JPGNemohu ta její slova minout, když čtu – slyším o tom, co ta či ona strana všechno zařídila a jak je dobrá - a jiní ne. Jak tvrdí vážně, jak dlouhé období byla jejich práce stabilní a výkonná. Občas to až zavání chováním uraženého „malého človíčka“, který si myslí, že nikdo jiný nic neví, neumí, ničemu nerozumí...

Zdá se mi, že se z našich myslí s časem stále častěji vytrácí, že existuje i opačný projev: přiměřená skromnost, která povyšuje a šlechtí. Aplikováno do naší politické kulturnosti - méně slov o vlastní práci a schopnostech !

Není to až tak dávno, co u nás doma vnuk-student hlasitě hrdě hlásal, že těm nejlepším ze třídy přece stačí výklad učitele a učit doma se už skoro nemusí. A „bác!“ – třetí den tiše přiznal jednou za čtyři a jednou za pět. Reagoval jsem (také tiše dnes přiznávám) : „To se mně ve škole nestávalo, protože jsem asi svým po předcích zděděným IQ, patřil mezi ty...“ Vtom mi podivně zatáhlo na záda. Otočil jsem se - a ejhle ! Můj syn se právě otáčel od pootevřeného okna a jeho mimiku nešlo přehlédnout.. Dobře mi tak, řekl jsem si a v duchu požádal babičku o prominutí, že jsem úplně pozapomněl na to její moudro : „Vlastní chvála smrdí…!“

Za spokojenou veřejnost… !

Už jsem to minule nestihnul. Škoda, byl jsem skoro přesvědčen o úspěchu. Tak příště určitě...!

Až zrealizuji svůj záměr, budou šéfové institutů a agentur pro výzkumy veřejného mínění zírat, jak rostou preference. Založím novou stranu - a uvidí se, co bude mít členů a sympatizantů hned, jen co vyhlásím úvodní a ústřední heslo. Žádné nereálné sliby, jako například vyšší důchody nebo dětem přidat na pastelky či dokonce pro řádné a početnější rodiny zavést nulový nájem... Ne, já promluvím z duše normálního občana celé veřejnosti a nabídnu mu zbavení se toho, co ho - podle neveřejného průzkumu všeobecného mínění - už přinejmenším denně dost štve.

zasbrek.JPG Bude stačit jen pochopit a říct si : "Zvolíš - a té záplavy se zbavíš !" Ano, už asi tušíte.  Hodlám založit novou super stranu – ZASBREK - „Za svět bez reklamy".

Nevěřím, že bych u nás v Česku, po třetí či čtvrté porci otravného reklamního guláše během jednoho filmu nebo zajímavého pořadu v televizi - nebo po desáté reklamou „přepatlané“ stránce v časopisu, že bych nenašel napříč čtenářsko-diváckým spektrem spřízněné duše ?! Vžyť to jsou přece věci a problémy veřejné, že? Jsem přesvědčen, že potom nás v parlamentních lavicích  bude hodně vidět a slyšet.

A třeba prosadíme  souhlas nebo dokonce i příkaz, dávat do televizních pořadů každou čtvrthodinku a v tiskovinách do každé třetí stránky vkládat velký a smysluplný apel s uklidňujícím textem : „Nebojte se - ZASBREK je s vámi !"

 

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

O životě(nejen bez růžových brýlí)...

I když nemám vždy životadárné a hřejivé slunce nad hlavou... ještě a stále mám rád život a to v dobré a slušné společnosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora