Půlnoční rozjímání o šetrnosti městských a venkovských děvčat

sobota 25. srpen 2012 16:55

O otázkách i  zkušenostech s šetrností a šetřením  nebo opakem u  mladé generace dnešní doby psát raději nebudu. Nechtěl bych se dočkal údivu  v očích a různých grimas  při položení otázek třeba skupince vyšňořených školaček.  Ale článek pod titulkem  už byl napsán. První písmena se dotkla  archu papíru před více, ne-li  mnoha lety.  Žije   zajisté   minimum jedinců, kdo  vytištěný text četl. Jsem optimista a tak i ten  „šetrnostní problém dneška“  nevidím úplně černě. K nadpisu se rád níže vrátím a  povím (nejen)  oč šlo a jde…

 Naším dnešním hostem je muž, který si k  201.výročí  narození  a 149.let od  úmrtí  právem připomínku zaslouží. Novinář, spisovatel a kulturní aktivista.

Český národní buditel  VÁCLAV FILÍPEK  se narodil 29. srpna 1811  ve Veselí nad Lužnicí. anorodnydum.JPG  Do školy v rodném městě začal chodit v r.1817, později jako nadaný školák  studoval v Jindřichově Hradci gymnázium, kde byl pro pilnost a svědomitost osvobozen od placení školného. Zajímal se zde o mateřskou řeč a literaturu, napsal svoji první čtyřsvazkovou sbírku básní „Sbírka všelikého cvičení v básnickém slohu“. Po gymnáziu odešel na další studia do Prahy.  Se svými jihočeskými přáteli studoval filozofickou fakultu a navštěvoval i nepovinné přednášky dějin filozofie, estetiky a české mluvnice. Dále po studiu pedagogiky získal v r. 1835 vychovatelské osvědčení.  Brzy pronikl mezi české vlastence, zapojil se do kulturního dění a začal i psát pro noviny. Začal také jako divadelník, hrál v mnohých soukromých divadlech pod jménem „Líp“ a také napsal divadelní veselohru a báchorku.   Nesmím zde vynechat, že v době studia  Filípek  poznal  Josefa Kajetána Tyla (*1808-†1856) a přestěhoval se ze studentského bytu k němu (dům v kasárnách u Truhlářské ulici). Začala jejich plodná spolupráce nejen v redakci časopisu "Kwěty české" založených Tylem. Filípkovi začala plodná práce na poli novinářském. Prvním  literárním příspěvkem byla povídka „Divotvorný kvítek“, otištěná  roku 1834.

Návrat k titulku a úvodu…

   Agilní Filípek se věnoval nejen osvětovým článkům, ale zavedl nový publicistický žánr (druh,útvar) – fejeton. Ten žánr se k nám dostal v té době z Francie. Volně cituji z Wikipedie: Fejeton (z franc. feuilleton) -  lístek  či též poznámka pod čarou, v češtině  podčárník, je specifický publicistický žánr, obvykle používaný v tisku jako protějšek k hlavním článkům. Většinou vtipně a volně  zpracovává zdánlivě nevýznamné, ale zajímavá témata a ukazuje všední věci v novém světle. Autor bývá často subjektivní a vychází z vlastních zážitků.

První Filípkův fejeton vyšel na jaře 1836 v Květech - Půlnoční rozjímání o šetrnosti městských a venkovských děvčat. Jako autor nejen fejetonů, vynikal vtipem a výstižností postřehu. Když Tyl z redakce odešel,  on zůstal dále jako redaktor a jeho činnost dále rostla. Publikoval také v almanachu "Vesna, almanach pro kvetoucí svět", v časopisech "Česká včela", také v "Vlastimil, přítel osvěty a zábavy"; pracoval také jako korektor v tiskárně Jeřábek, dohlížel na správný jazyk v časopisu Lumír. Spoluzaložil v r.1841 oblíbený časopis  "Paleček, milovník žertu a pravdy"  a byl jeho redaktorem. Za dalších pět let ještě  redigoval  "Pražský všeobecný domácí a hospodářský kalendář".

    Je svým dílem považován za průkopníka či zakladatele českého fejetonu. Platí zde  také, že částečně ovlivnil pozdější novináře a spisovatele, nejednoho dobrého či výtečného fejetonistu. Neznámější autor  českých fejetonů - učebnicový klasik žánru Jan Neruda (*1834) např. ze školy známe jím popsaný  problém se starým slamníkem “Kam s ním“.         Neodpustím si, abych neposkočil v čase  a   nezmínil  muže, který se při psaní o věcech  prostých i úžasných cítí  jako ryba ve vodě. Autorův jazyk je srozumitelný, často používá různá přirovnání a překvapující slovní spojení a obraty. Pohrává si s významy slov a to vše dohromady dává jeho knihám humorný ráz.   Spisovatel, redaktor časopisů (mj.Mladý svět), televizní a rozhlasový moderátor, který je v kruhu  mnoha čtenářů i „psavců“  právem nazýván žijící klasik českého fejetonu.  Od roku 1969 do 2010 již obohatil knižní trh a knihovny  o 16 knih – sbírek svých fejetonů.  Ano, jde o sympatického   Rudolfa  KŘESŤANA (*18.3.1943 ve Staré Roli).


Filípek -  divadlo  a  plesy

anozofin.jpg  Kromě vlastního psaní se věnoval překladatelské práci z francouzštiny a němčiny,  nejen pro noviny novely a články, ale také  divadelní hry. Např.pro Stavovské divadlo, (dříve  Nosticovo a pak Tylovo v Praze na Ovocném trhu), které uvedlo více jak 8 her v jeho překladu. Tyl a Filípek v roce 1833 společně stáli, se skupinou literátů z okruhu Květů, u založení Kajetánského divadla na pražské Malé Straně. Hry byly zaměřeny pro vzdělanější vrstvy, za jeho čtyřleté existence se  konalo 25 představení. Filípek  zde byl i hercem.  Z diskusí přátel okolo Tyla vyplynula potřeba oživení českého společenského života pořádáním zábav a plesů. Mezi hlavní organizátory patřil kromě  pánů Tyla, Rubeše a Tupého také Filípek. Po úspěchu první merendy o masopustu 1835 následovaly další a již 5. února 1840 se pořádal  první český bál-ples (další za rok již v Žofínském sále). Aktivní Filípek dále patřil mezi organizátory mnoha dalších velkých českých plesů, podílel se na pořádání prvních šesti českých tanečních besed, přispěl texty do publikace Česká beseda, vydané Tylem r.1842.    ( k snímku dnešního Žofína    nabízím pohled, jak se kdysi   v sále tančilo. Stačí jen málo a jste u tanečníků :  <<--------- posunout šipku myši na foto Žofína, po odjetí šipkou se vrátí

Za  dnešním  naším hostem

  anodeskavysehrad.jpg Jeho tři novely byly ještě jednou vydány v r.1882. V roce 1887 vyšla kniha : Václav Filípek, zasloužilý spisovatel a vlastenec český. Autor profesor  Alois Mattuška (rodák z Jindřichova Hradce). V databázi Národní knihovny je V.Filípek 1811 -1863 uveden u více než  40 titulů jako  autor knížky, publikace nebo jeho překladů her a článků.

     Zemřel ve svých 52 letech – 27. května 1863 v Praze, je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.     Deska (foto) uvádí: Zde odpočívá zasloužený spisovatel český - Václav Filípek ­-  nar.28.srpna 1812  - zemř.27.května 1862.  (Poznámka:  data na desce se liší od ověřených údajů historiků. K omylu data narození došlo také v Ottově slovníku).    V roce 75. výročí narození (1886) byla  Václavu Filípkovi na rodném domě ve Veselí n/Luž. (v dnešní ulici V.Filípka) odhalena pamětní deska s textem: ZDE NARODIL SE DNE 29.SRPNA 1811 - VÁCLAV FILÍPEK - ZALOUŽILÝ SPISOVATEL A BUDITEL NÁRODA.

                                                 anolisty.jpg

... a trochu mého  povídání na závěr 

Když jsem připravoval  tento článek a X-krát  četl i psal  slovo-jméno Filípek,  skočilo mi do myšlenek  užívané a známé : Jak je důležité míti  Filipa.  Byla to vzpomínka na stejnojmennou divadelní hru Oskara Wildea.  Nejen u nás také známe a říkáme: Míti Filipa nebo také Míti filipa. Tím označujeme člověka důvtipného, chytrého a který si umí poradit.   Přísahám, že jsem "tak nějak"  nepomyslel na naší Poslaneckou sněmovnu...

      Rčení je staré  dva tisíce roků. V té době lidé pod vlivem apoštolů přijímali nové náboženství. Jeden nechápavý mouřenín se živě zajímal o všechno, ale absolutně ničemu nerozuměl. Nikdo si s ním nevěděl rady, až k němu přišel  sám Ježíšův blízký rádce - apoštol Filip. Výtečného pedagoga, když něco vysvětloval, každý  pochopil. Tak se brzy rozsvítilo i v hlavě nechápavého mouřenína a pohlásil, že je mu všechno jasné a dal se pokřtít. Všichni  okolo říkali, že je to tím, že mouřenín má Filipa. Kdyby ho neměl, kdoví jak by to s ním dopadlo!  Vrátím se do novověku (jeho symbolický počátek  se často uvádí  rok 1492, Kolumbem  objevení Ameriky). V době, do které obsah článku většinou spadá, možná  některého čtenáře nebo diváka  napadlo, že je dobré myslet a chápat  rčení Míti Filipa -  ale  je také  dobré, že může říci  "Míti Filípka"


Milí čtenáři  článku, přeji vám všem :  jak  další dny v  pohodě -  tak  žádné noci,  kdyby se do vašich myšlenek měl  vloudit  i jen menší  problém na  podobné téma:  „Půlnoční rozjímání o šetrnosti městských a venkovských děvčat“.

Z jihu Čech zdraví

Rudolf Kukačka

RudolfOpravy překlepů15:5927.8.2012 15:59:49
RudolfPřátelé blogu, děkuji...15:5527.8.2012 15:55:39
josef hejnaRudolfe, výborné.11:2527.8.2012 11:25:55
zuzanazajicovataky jsem neznala Václava Filípka09:3727.8.2012 9:37:35
Eva, novPan Filípek měl také filipa, že?20:3426.8.2012 20:34:09
NULIRozjímat o šetrnosti18:3025.8.2012 18:30:40

Počet příspěvků: 6, poslední 27.8.2012 15:59:49 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

O životě(nejen bez růžových brýlí)...

I když nemám vždy životadárné a hřejivé slunce nad hlavou... ještě a stále mám rád život a to v dobré a slušné společnosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.