Koncert pro čtyři ruce...

pondělí 20. květen 2013 15:17

… pohledem (nejen) na dva muže v různých sálech.

       Sál  zvolna utichá, tu a tam se ještě ozve tlumené zakašlání, vrznutí sedadla nebo polohlasná slůvka rozhovorů. Většina světel  zhasíná  a v  prostoru se rozlévá až obřadní  ticho. Bludičky nouzového osvětlení oživují šero -  a paprsky  reflektorů dopadají  jako živý  proud na otvírající se oponu, dosud přehrazující hlediště od jeviště. Tmavé koncertní  křídlo  vrací svým leštěným povrchem odlesky světla a z  bočního zákulisí na scénu přichází muž ve fraku, uklání se a přistupuje k nástroji...

      Prázdný a tichý sál se zvolna naplňuje zvuky. Klapají vypínače a dosud tlumené světlo střídá  jas. Ozývá se jemný zvuk koleček  lehátka a  útržky rozhovorů osob přicházejících z předsálí. Některá zařízení  v sále  vrací  povrchem chromovaných částí odlesky světe. Do sálu  vchází muž ve světlém ošacení, rozhlíží  se okolo a míří k prostoru u  lůžka...

  ***

  ANO_ruce-klavir.jpg                                                    …štíhlé ruce rozehrávají akordy  první skladby,  lehce a s jistotou se pohybují po bíločerné klaviatuře, rozcházejí se a setkávají.  Prsty se přibližují  a vzdalují od perleti kláves a do sálu se linou oživlé noty, tón za  tónem…

   

 … štíhlé ruce  zkušeně a  zlehka se  prsty  dotýkají  pokožky - nejcennější perletě  mladé ženy na porodním  lůžku. S  rytmem jejího dechu se  napíná a povoluje. Ruce muže -  nad  ležící  dvojicí životů - se  změní  v  pomyslné  nástroje  dirigenta přítomného souboru…

 ***

    … poslední akord  Varšavského koncertu pro klavír -  závěrečné skladby  se rozlil sálem a splynul s potleskem  množství  párů rukou. Drobné kapky na čele virtuosa jemně jiskří – a jedna  putuje  na sněhobílou manžetu košile. Vedle místa, kde se skromně třpytí jako vyznamenání zlatá skvrnka manžetového knoflíku.  Jeho ruce ještě okamžik spočívají na klávesách,  vstává a míří k okraji jeviště a za potlesku se klaní...

   … mužovo vydechnutí  se stává  pomyslnou tečkou za předešlými chvílemi, ano_ditevlevo.jpgkapičky potu na čele jemně jiskří a vzápětí jsou vysušeny. Na světlém rukávu pláště je vidět  drobnou  rubínovou  skvrnku,  vizitku  nejcennější  tekutiny dárkyně  nového života.   Ozývá se několikeré jemné plesknutí  a do jasného ticha zazní  první  dětský  pláč - křik.

      Pro mladou maminku  nejkrásnější zvuk a melodie,  kterou ještě žádný skladatel nezkomponoval.

 ============  *  ============

Sály ztemněly a nořily se do ticha a  (nejen) oba muži odcházeli.  Čas  koncertů  pro čtyři ruce skončil,  ale  v  prostorách  a  v  zúčastněných však žila -  jako duševní echo -  zrozená krása hudby  i  kouzlo  zrození nového človíčka...

                          

 

Rudolf Kukačka

zuzanazajicovaobdivuju Vás, Rudolfe,10:2121.5.2013 10:21:18
NULITaky mi scházejí slova,09:4721.5.2013 9:47:31
Michal S.Miminko07:4821.5.2013 7:48:07
SvatavaA já nevím, co říct20:0820.5.2013 20:08:44
Eva, novPřemýšlím...19:3220.5.2013 19:32:21

Počet příspěvků: 6, poslední 21.5.2013 10:21:18 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

O životě(nejen bez růžových brýlí)...

I když nemám vždy životadárné a hřejivé slunce nad hlavou... ještě a stále mám rád život a to v dobré a slušné společnosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.