Mám rád jednu osmdesátiletou krasavici…

sobota 25. říjen 2008 17:07

a jistě nejsem jediný. Je to pochopitelné – vždyť je krásná, lepých tvarů, láká už zdáli a vždy potěší… Oko i duši pozorovatele. Už jako čtrnáctiletá se objevila v hraném filmu… a od svého zrodu až dodnes byla (a dál bude) cílem nevyčíslitelného počtu objektivů kamer a fotoaparátů.

z

Proč je v úvodu použito femininum…? Protože dnešní oslavenec - krásný obloukový most – svým rozpětím i výškou nad plynoucí hladinou připomíná oblouk duhy, kterou jakoby slunce zapomnělo v údolí nad jihočeskou Lužnicí u východního okraje Bechyně.mostduha.jpg A také proto, že most byl časem neoficiálně pokřtěn jménem „Bechyňská duha“. Nejvyšší železobetonový oblouk v tehdejší ČSR byl slavnostně uveden do provozu v den desátého výročí vzniku naší republiky - 28. října 1928 - a proto tento článek píši jako malou gratulaci i jako dík jeho tvůrcům.

Chceme-li mluvit o zrození mostu, musíme se alespoň stručně vrátit o století zpět do vzdušnou čarou 21 km vzdáleného Tábora. K pátku 21.června 1903, kdy za bouře a deště a za přítomnosti místodržícího Království českého, předsedy zemského výboru i nejvyššího maršálka království byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati Tábor – Bechyně. Od toho dne pověstná a oblíbená „Elinka“ (také „Bechyňská dráha“ čiBechyňka“), jak místní tuto první elektrifikovanou trať v Čechách nazývají, sloužila a slouží… Ale i toto dílo českého vynálezce a podnikatele ing.Františka Křižíka doznalo léty více změn.

Konečná stanice Bechyně byla tehdy postavena na levém břehu Lužnice (uvažovalo se v budoucnu o příp. prodloužení tratě do Týna nad Vltavou), ale… Bechstareadr.jpg Město Bechyně leží vysoko na břehu pravém. Cestující tak z nádraží do města nebo naopak podstupovali asi 2 km dlouhou cestu drožkou nebo pěšky: dolů do údolí k řece, v Zářečí přes širokodaleko jediný most a opět svahem nahoru k náměstí. Zejména v zimních časech velmi náročnou pouť. Během následujících let se ukazovala naléhavá potřeba jiného propojení břehů Lužnice – novým mostem pro železnici a také rychle rostoucí silniční provoz.

Začala jednání o případné stavbě a v září roku 1924 zadali zástupci města Bechyně vypracování kompletního projektu dr. ing. Eduardu Viktorovi, a to s návrhem překročit Lužnici v nejužším místě skalnatého údolí a tím také vyřešit prodloužení elektrické dráhy až do města. stavbamostu.jpgNa jaře 1926 začala na tehdejší dobu nevídaná stavba rychle, plynule a bez problémů růst. Obloukové pasy byly vybetonovány do zimy, ostatní betonářské práce zhruba do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě 1928. Pro beton posloužil písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák. Stavba dala práci čtyřem stovkám lidí (z toho např. 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků) a během celé náročné výstavby nepřišel nikdo o život a ani nedošlo k žádnému většímu úrazu. Na celkových nákladech stavby, 5 miliónů Kč, se podílel stát 50%, země 20% a město 30%. Současně se prodlužovala železniční trať do nového nádraží na okraji Bechyně a také komunikace-nová příjezdní silnice k mostu a přes něj až k městu. Nová stanice Bechyně (na pravém břehu) se začala používat 15. května 1929, stará stanice před mostem „osiřela“ od přepravy lidí a dál mnoho let sloužila pro sklad a nakládku dřeva.

V roce 2003 a 2004 proběhly na „velkém“ mostě (také na trati a vozovce) opravné, rekonstrukční a kontrolní práce a zároveň byl v Zářečí povodní poškozený „malý“ most (s pouze dva metry širokou vozovku ) nahrazen novým, také unikátní stavbou, která stojí za shlédnutí.
Bechyňská duha“ - most, který je na soupisu technických památek ČR - impozantní technické dílo své doby, má mostní konstrukci železobetonovou, výška od hladiny řeky je 50 metrů, dva železobetonové obloukové pásy o rozpětí 90 metrů a vzepětí 38 metrů nesou spolu s rámovými stojkami mostovku o celkové délce téměř 225 metrů, šířce necelých 9 metrů.

Je sdruženým mostem pro silniční i železniční provoz, vede po něm silnice číslo 122 (Týn n/Vlt.-Bechyně-Opařany) a železniční trať z Tábora (nyní trať ČD č.202).mostvozovka.jpg Kolej je umístěna v okraji vozovky (blíže návodní straně mostu), při průjezdu vlaku mostpohled2.JPGje silniční doprava směrem od Týna do Bechyně zastavena světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením (střídavě přerušovaná červená světla), doplněná i výstrahou zvukovou, jako by šlo o železniční přejezd; opačný směr silniční dopravy není průjezdem vlaku omezen. Tato kombinace nechává u mnohých mototuristů, pokud mají štěstí na průjezd vlaku, nadlouho zvláštní pocity.

Ještě se vraťme k té zmiňované filmové roli: ve filmu Ryba na suchu (z r.1942) majitel půjčovny lodiček Ryba (Vlasta Burian) sídlí v domku u řeky nedaleko „našeho“mostu, a němou vedlejší roli si zahrála taká ulička a bechyňské náměstí. Unikátnost stavby zaujala také tvůrce poštovních známek. V souboru "Krajiny, hrady a města - Bechyně" bylas vydána 20.11.1940 známka v hodnotě 5 K. Navrhl ji J.C.Vondrouš, rytcem byl  B.Heinz.
znamka1940.jpg
A také byl o stavbě unikátního mostu natočen dokumentární snímek a již několikrát byl v televizi uváděn - dokument „BECHYŇSKÁ DUHA“ - pořad oceněný na Techfilmu 99 v Hradci Králové a Národní technické muzeum na
festivalu Faimp AVICOM v Budapešti získalo zvláštní cenu za tento svůj film.

O výjimečnosti akce - stavby mostu přes údolí svědčí i cenný doklad: grafické dílo známého čs.malíře a grafika Richarda Laudy (rodáka z Jistebnice), a to větší série leptů „Stavba mostu v Bechyni“ (z let 1926-1928).

Nejkrásnější pohled na „duhu“, rozkročenou nad břehy Lužnice, je prý z bechyňského zámeckého parku nebo klášterní zahrady na okraji strmého skalnatého srázu. mostpohled2.JPG Asi ano, ale já jsem přesvědčen, že těch krásných a obdivných pohledů na věčně mladou jubilantku je mnohem více… Stejně pěkných, jako je pohled z onoho mostu na jihočeskou Bechyni…

<<< jak např. ukáže tento obrázek po přejetí šipkou-myší.

Použité fotografie (původní stanice Bechyně  a ze stavby mostu) jsou z bohatého digitálního archivu Šechtl a Voseček http://sechtl-vosecek.ucw.cz/

 

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

Rudolf Kukačka

O životě(nejen bez růžových brýlí)...

I když nemám vždy životadárné a hřejivé slunce nad hlavou... ještě a stále mám rád život a to v dobré a slušné společnosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora